Pracujeme v práci?

Nejčastější a nejlépe skrytou před nadřízenými je ta nepracovní činnost, kterou lze provádět v místě zaměstnání a na pracovních prostředcích, které k práci používáme. Podle provedené analýzy, která byla zaměřena především na profese v administrativě, je nejčastějším prohřeškem zahálení na sociálních sítích, věnování se soukromé emailové korespondenci, nakupování v internetových obchodech, on-line komunikace, ale také třeba hraní počítačových her nebo jen prosté brouzdání na internetu.

K těmto činnostem jsou využívány firemní počítače i mobilní telefony. Monitorovat činnost na firemních počítačích i po startu GDPR je možné, ovšem zjištění obsahu komunikace je možné jen za přesně stanovených podmínek, v podstatě jen v mimořádných případech.
Konkrétní zjištěná čísla
Při analýze se ukázalo, že zaměstnanci se soukromé činnosti na výpočetní technice nebo mobilních telefonech zaměstnavatele věnují průměrně 65 minut denně. Podle zjištěných údajů stojí firmy elektronická zahálka, přepočteno na jednoho zaměstnance, více než 3 tisíce korun měsíčně. Lze konstatovat, že v průměru si tak zaměstnanec přijde na měsíc placené dovolené. Tato ztráta se zvyšuje spolu s rostoucími mzdami a zvyšováním závislosti některých lidí na mobilním telefonu.
Uvedené údaje se týkají pouze mimopracovní činnosti na počítačích a mobilních telefonech, ve skutečnosti mohou být ještě mnohem vyšší, vezmeme-li v úvahu soukromé popovídání s kolegy či několikeré odskočení si na cigaretu.

Zaměstnavatelé se mohou bránit především monitoringem toho, jaké aplikace, po jakou dobu byly spuštěny a jaké soubory byly otevřeny. Je v zájmu zaměstnavatele, aby svou výpočetní techniku chránil před stažením zavirovaných programů nebo nelegálních kopií filmů či hudby, za což by mu hrozily sankce. Proto je důležité zjistit, kdo případné zavirování způsobil, či kdo se dopustil kriminální činnosti. Vhodné je rovněž monitorovat kancelářské aplikace a využití tiskáren.